01/05/2026
1. květen, svátek práce. Pohodička s dcerkou na zahradě, sluníčko svítí, dáváme si čajík. Ejhle,zvoní telefon. Pán shání přírubu hadice na Mondeo ST220 kombi, jeho jediné velké auto kde vleze i trojkombinace kočárek. Od Gottwaldova do Ostravy kousek, že si dojede. Politoval jsem jeho situaci že je před námi slunečná sobota, neděle a do dílny půjdu nejdříve v pondělí. OK, dnes (pátek) okolo 13h u dílny, prodám Vám hadici s přírubou ať to máte rychle pojízdné. Odvezl jsem malou domů, dostal vyhubováno že budu jíst až později. U dílny se borcovi půlhodiny věnuju, vychystávám díly prý ať z toho něco mám. Pro převodovku si pán přijede jindy (po výplatách). Na závěr to vše spočtu, sdělím částku (nezapočetl jsem záměrně některé díly). Pán vše položil a nechce nic. Ani tu hadici na vodu, že mu stačí nedemontovatelná (poškodil bych hadici) příruba . Odjel.
Ve finále obědvám sám, a ztratil jsem 1,5hod svého vzácného volného času který jsem mohl strávit s rodinou
Poučení pro žida: nikomu s auty nevycházet vSTříc. Jen mě to utvrdilo v tom že nechci kupovat další auta - už pouze doprodám skladové zásoby. Radši rozjedu podnikání v jiném oboru, nebo se nechám dobře zaměstnat. Když už něco kopu bagrem, dovezu/odvezu 2.5tuny kamení, hnoje, tak jsou lidé vděčnější.