26/04/2026
22. dubna 1918 se v obci Holubí Zhoř (dnes součást Velké Bíteše) narodil Stanislav Rouš. Po obecné škole vychodil 4 ročníky měšťanské školy ve Velké Bíteši. Jeho další kroky vedly na studium obchodní akademie v Turčianském Svätém Martinu, čtyřleté studium ukončil v roce 1937 maturitou jako nejlepší student v ročníku. Následně krátce pracoval ve firmě Jelínek ve Valašském Meziříčí, než přešel do služeb Moravské banky v Nové Pace. Stanislav Rouš jako aktivní Sokol a vlastenec se nesmířil s rozbitím republiky v září 1938, respektive březnu 1939, a tak se rozhodnul odejít do zahraničního odboje.
Rodnou vlast opustil 9. ledna 1940 a přes Slovensko, Maďarsko a dále pak tzv. balkánskou cestou se dostal do Bejrútu, odkud odplul do Francie, kde byl 3. března 1940 v Marseille odveden do čs. zahraniční armády a odeslán do Agde, kde však pobyl pouze pár dní, jelikož již 15. března 1940 byl vtělen k telegrafní rotě v Montpellier. S touto jednotkou se zúčastnil v červnu 1940 ústupových bojů o Francii, když však Francie 17. června 1940 ohlásila záměr kapitulovat, tak Stanislav Rouš na konci téhož měsíce odplul na palubě lodi Ville de Liège do Velké Británie.
Zde od 6. července 1940 pobýval ve stanovém táboře v Cholmondeley Parku, kde byl také evidován jako vojín telegrafista. Na vlastní žádost byl 17. srpna 1940 přidělen k letectvu a 21. září 1940 odjel k telegrafnímu výcviku k No. 2 SS v Yatesbury, kde také vstoupil do řad RAF VR. Dne 28. prosince 1940 odjel k pokračovacímu výcviku u No. 1 SS v Cranwellu a od 31. ledna 1941 absolvoval střelecký kurz u No. 4 BGS s výsledkem 78%, následně byl 22. března 1941 v hodnosti Sgt (seržant) přidělen k 311. peruti.
Zde byl zařazen jako radiotelegrafista osádky ve složení Sgt Miroslav Plecitý, P/O Zdeněk Skořepa, Sgt Ladislav Němeček a Sgt Čeněk Král (jméno druhého pilota z výcviku není známo). Od 18. května 1941 prošla tato osádka operačním výcvikem, který dokončila patrně v červenci 1941, jelikož již 7. srpna výše jmenovaní muži pod vedením Sgt Václava Ryby absolvovali prvý operační let, jehož cílem bylo bombardovat německé město Hamm. Následně vykonal Zdeněk Rouš další 24 náletů na Německo a okupovanou Evropu, dokonce se účastnil i bombardování italských měst Turín a Janov.
Dne 21. ledna 1942 odstartoval Sgt Zdeněk Rouš ke své dvacáté šesté a zároveň poslední operaci, jejímž cílem bylo bombardovat německé Brémy. Dalšími muži na palubě vyobrazeného Wellingtonu KX-D (DV515) byli F/Sgt Miroslav Plecitý, W/O Karel Weiss, P/O Zdeněk Skořepa, Sgt Ladislav Němeček a Sgt Čeněk Král. Při návratu do Velké Británie vyslal Sgt Rouš zprávu SOS asi ve vzdálenosti 80 km od britských břehů. Jiný telegrafista 311. perutě účastnící se téhož náletu pak hlásil, že zachytil tísňové volání letounu KX-D jen 35 km od pobřeží, to však byla poslední zachycená zpráva, jelikož osádka F/Sgt Plecitého zůstala nezvěstná. Spekulovalo se, že se stali obětí námrazy, ale s největší pravděpodobností byl jejich letoun těžce poškozen po útoku nočního stíhače Obfw. Hanse Raspera od 5./NJG 2, který si nárokoval sestřel letounu typu Wellington nad Severním mořem. Přes veškerou snahu Plecitého osádky se jim nepodařilo dosáhnout britských ostrovů a ani následné pátrání po této osádce nepřineslo žádné výsledky, a tak jsou jména osádky letounu KX-D (DV515) uvedena v památníku Runnymede.
Čest jejich památce!
Text zpracoval Tomáš Jurča primárně na základě informací z knihy „S Royal Air Force nad Evropu“ (autoři: Jiří Rajlich a Karel Černý)
