03/11/2023
Máme tu listopad a mě začíná chybět moje dlouhé psaní 🙂 sezóna pro všechny skončila , pro nás bohužel dříve než jsme čekali. Popravdě tenhle rok byl pro mě absolutně nový,jiný nevím jak to popsat. Samozřejmě , rodina je na prvním místě a doufám , že to ví , snažil jsem se jim dát 110%. Ty procenta jsou právě můj problém… neumím dělat věci na 10,80,95% minimum je 100% … nedokázal jsem skloubit práci a závody aby mě to uspkojilo už roky předtím. Letos ta rodina samozřejmě skočila na první místo a prostě rozdělení sil to dalo tak , že závody se dostaly na 3. … totální ztráta motivace … prostě když víš , že tomu nemůžeš dát co je třeba a ještě když lidi mají od tebe očekávání tak tě to dostane mezi mlýnské kameny. Navíc můj závodní život byl vždy založen na řádu, disciplíně , přípravě a celkově dokonalosti ( kdo tento přístup všeobecně nechápe … neznamená to , že nebe není blankytné tak to zabalím … potřebuji mít vše naplánované ano , ale když se stane něco co člověk nemůže předpovědět tak se s tím umím poprat , ale zase to souvisí s těma procentama - pokud víš že si něčemu dal všechno co je v tvých silách tak i kdyby si byl poslední si vítěz .. na druhou stranu každý neúspěch , prohra tě posune nejvíc dopředu ). A prostě my jsme si šli vstříc všem možným problémům. Nejhorší pro mě osobně je to , že pokud moje okolí dělá něco co není perfektní začnu polevovat ve svých vizích a přijmu to co pro mě za normálních okolností je nepřípustné. Takže samozřejmě neúspěch v letošním roce je jen a jen moje zásluha. Ač si to mnoho lidí nemyslí , ale umím přijímat prohru - nerad , ale vždy se z toho umím hodně poučit a vlastně co člověka učí a ženě dopředu je jen ten neúspěch. Možná to všechno chtělo víc času a klidu … možná to tak mělo být .. za mě ta roční pauza opravdu k něčemu byla. Díky Tomáš Omelka za poslední týdny protože to mi dodalo hrozně moc relaxu a motivace ( ať už CER nebo Vsetín 🙂). Motivace je zpět a ja doufám , že se uvidíme na startovní čáře na jaře 🙂 Možná to někdo nechápe , tomu rozumím , ale věřte já závodím absolutně ve všem , je to hrozná vlastnost , ale od malička jsem ve všem chtěl být kapitán a prostě to nezměníš. Samozřejmě ve vybice s moji výškou to nemělo smysl, ale prostě nic jiného mě nezajímalo 🙂 težké soužití semnou a zároveň jsem člověk co ma respekt k ostatním a nechce jim brát jejich názory a vize. Ale mě to pak mele. Určitě nejsem jediný člověk co to takto v životě má. A ta touha po úspěchu mě určitě dostala tam kam bych se bez toho nedostal. Talent nemám ale ta práce na sobě dá určitě 50% úspěchu. Zkrátka závodění pro mě není zábava jen něco co ve snu chci dělat a dělám pro to všechno.Vím jedno , pokud přestanu všeobecně v životě soutěžit ,nehledě na obor, tak pomalu “umírám" - ne fyzicky ale psychicky. Bez zápalu a všeho co jsem zmínil to dělat nemůžu. Vím že pokud se teď dostanu zpět do stavu tam kde jsem skončil tak je to můj konec. A vím o momentu kdy se to skoro stalo - makarov a pak smrt Craiga Breena to mě dostalo do stavu , že to nemá smysl . Jsem fanatik do rally a tuhle problematiku bych tu psal ještě tak 2x delší článek 🙂 . Tak abych to shrnul - příští rok se prostě vracím k volantu ať to stojí co to stojí. Pokud do 31.1.2024 nebude jasné že naše Fiesta na tom není dobře vracím se k oblíbenému saxu a půjde do něj všechno úsilí a finance. Loňský rok jsem řekl Fiesta nebo nic.
Letos je to jinak. Ať se na mě nikdo nezlobí ale práce se musí dostat zpět na 3. Místo. První místo je jasné … letošní rok jsem obětoval hodně práci ale vlastně mi to vnitřně nic nedalo.
At dělám co dělám názor některých nezměním.No prostě se vidíme v Mostě ať je to s čímkoliv. A vím jedno - zůstali jen ti nejotřelejší 🙂 Ladislav Zelenka Václav Flos 🙂 vidíme se v 2024 a doufám že do prvního pořádného startu už nic psát nebudu 😂 díky těm co to dočetli 🙂
